Škola v Bradlném III.

Článek o slavnosti otevření nové školy

Velká sláva provázela otevření nové školy v roce 1899. Nadučitel Jan Šponar napsal článek do časopisu Malá Haná, ve kterém ve stručnosti popisuje, jak nová škola vznikala, ale najdete v něm i doslovný projev nadučitelův, který na shromáždění pronesl. Ten je plný řečnických obratů, věrně připomíná jazyk té doby a samozřejmě nechybí i jemné připomenutí zásluh pana nadučitele. Také se diplomaticky vyhnul jakýmkoli připomínkám ke svárům, které stavbu nové budovy provázely. Článek je přepsán doslovně, není nijak upravován, aby zůstala zachována jeho atmosféra. Přenesme se tedy do září roku 1899 a představme si shromáždění, které stojí před novou školou v Bradlenách.

Z Bradlen.

Dne 10 t.m. konána byla u nás slavnost svěcení nové dvoutřídní školy, která přivábila k nám vzdor nepříznivému počasí značné množství obecenstva nejenom z okolních nýbrž i ze vzdálenějších obcí.

Po církevních obřadech, které vykonal místní farář dp. Karel Koch, zapěn byl za přispění přítomných pp. učitelův řízením nadučitele p. Jana Šponara mohutný smíšený sbor: "Tento jest den, který učinil Hospodin."

Po odbytých církevních obřadech odevzdává stavitel p. Havlina z Boskovic klíč předsedovi místní školní rady řka, že úlohu svou dle nejlepšího svědomí vykonal, přeje obci mnoho zdaru.
Na to předseda m. šk. r. pan Petr Žižka děkuje staviteli za řádné a důkladné povedení stavby-odevzdává klíč nadučiteli p. Janu Šponarovi těmito slovy:

"Velectěný pane nadučiteli! Odevzdávám Vám klíč od tohoto domu a přeji Vám, abyste ještě mnohá léta ve zdraví a svornosti mezi námi žil -a též i nadále jako dosud ke zdaru naší mládeže a ke blahu obce působil."

Pan nadučitel přijav klíč promluvil ke shromáždění následovně: Velectěné shromáždění!
Za naší doby všechny kulturní státy a národové hluboce jsou přesvědčeny, že za příčinou všeobecného pokroku lidového nevyhnutelno jest, zabezpečiti každému jistou míru vzdělání, odpovídajícího požadavkům doby.

Za našich dnů jest vzdělání nutností, bez níž nemůže býti ani jeden civilisovaný stát.
Za dřívějších časův bylo vzdělání monopolem toliko pro vyšší a bohatší stavy; nižší třídy obyvatelstva a hlavně lid venkovský o vzdělání skoro ani nevěděl - poněvadž úpěl v tuhé porobě osobního nevolnictví a roboty.Synové rodičů nevolnických, nesměli se učiti ani řemeslu, ani obchodu, tím méně jíti na učení vyšší, leč svolila-li k tomu vrchnost.

Povstávali sic již v předešlých století jednotliví věhlasní mužové, kteří ostře kárali tyto nespravedlnosti -a zejména k tomu poukazovali, že není spravedlivo, aby toliko vznešenější a bohatší stavy se vzdělávali, nýbrž že samým Bohem veškerému lidstvu dáno jest právo podílu bráti na drahocenných pokladech duševního vzdělání.

Avšak bohužel tito šlechetní mužové-lidumilové byli zneuznáni, -pronásledováni,-žalařováni a z vlasti vyháněni-! Teprvé ku konci minulého a od počátku tohoto století počínají vlády větší péči míti o všeobecné vzdělání lidu, jak o tom svědčí celá řada školních zákonův a nařízení všech přednějších států, směřujících k rozvoji a k udržení školství obecného.

U nás v Říši Rak.-Uherské zorganisováno bylo školství obecné nejjasnějším zeměpánem císařem a králem naším Fr. Josefem I. roku 1869., kterýžto šlechetný vladař veškerou robotu úplně zrušiv-dvéře všech škol svému lidu dokořán otevřel -! 

Dobrota srdce jeho, jeví se hned v prvním článku zákonův školních jím vydaných, kde se praví:
Školy obecné zřízeny jsou k tomu, aby dítky ve mravnosti a nábožnosti vychovávaly, ducha jejich vyvíjely; známosti a zběhlosti, jichž ku dalšímu vzdělání mají zapotřeby, jím poskytovaly-a byly základem, aby se z nich stali hodní lidé a občané.

Že náš dobrý lid pochopil myšlénku vznešeného svého mocnáře, toho nejlepším důkazem jest okolnost, že za dnů našich školy rychle se rozmnožují, tak že zanedlouho skoro každá obec bude míti svou vlastní školu, kdežto druhdy ani všecka města škol neměla. Též i my, velectěné shromáždění, sešli jsme se sem dnes, abychom se jakožto přátelé dítek a přátelé pokroku společně radovali se zdejšími občany nad touto novou právě vysvěcenou školní budovou.
Trvalo to dlouho a bylo třeba mnohé usilovné práce, než tato velepotřebná škola byla uskutečněna.

Dovolte, abych s Vámi v krátkosti sdělil některé důležitější udalosti jí se týkající.
Obec Bradleny jest velmi stará obec, neboť se připomíná již ve 14. století, avšak škola byla tu založena teprv roku 1803 a čítala tehdy 48 žákův z osmi obcí. Do školy chodil kdo chtěl-obyčejně byla prázdná; v létě se nechodilo pro jiné práce a roboty,- v zimě zase pro špatné cesty, nedostatek obuvi a šatstva! Jaké asi byly výsledky takového vyučování lze se snadno domysliti. Od založení zdejší školy až do dneška působilo v Bradlenách 21 učitelův a jedna učitelka.
Škoda, že nelze ani pro krátkost času vylíčiti všech těchto učitelů životopisy, jejich slasti a ještě více strasti; obmezím se toliko na postoupné jejich vyjmenování.

Prvním učitelem byl zde jakýsi Jakub Kovář, potulný muzikant, který zde jen 5 měsíců působiv, odešel, aniž se ví kam. Po něm následovali: Čekal Josef, Částka Matěj, Šrámek Fabián, Findeis Florián, Slezák František, Šrámek Fabián, Tenora Josef, Sedláček Josef, Dračka Frant., Hanuš František, Mrázek Jan, Filip Antonín, Holásek Antonín, Král Karel, Šponar Jan, Kašpar Jaroslav, Štacha Frant., Hanušová Vincencie, Libiš Alois, Slavík Ignac, Karel Král. Z nich zemřelo 11 učitelů a 1 učitelka.

Přibýváním obyvatelstva ve zdejším továrním okolí plnila se též dosavadní stará škola. Před 20. lety byla rozšířena na dvojtřídní a jelikož nebylo dostatečných místností, tlačili školní úřadové vší mocí na to, aby vystavěna byla nová škola nejméně o čtyřech třídách, neboť již před 20. lety bylo v Bradlenách daleko přes půl třetího sta žactva. Poněvadž ale zdejší poplatníci vším právem obávali se vleklého nákladu se stavbou čtyřtřídní školy spojeného, vlekla se věc ta mnoho let. Nájemné z najatých tříd a komise stály v tom čase nepočítaje v to úroky přes 1500 zlatých. Mezi tou dobou domohly se některé přiškolené obce svých vlastních škol a sice jedné ve Skřibu a druhé na Študlově. Tím odpadla potřeba školy čtyřtřídní. Bradlenám zbylo 130 žáků, pro něž úplně dostačí škola dvojtřídní, která zde před námi stojí.
Drazí přátelé a poplatníci! Přinesli Jste zajisté značných obětí, abyste dítkám svým připravili důstojný stánek pro duševní vzdělání a zušlechtění. Neohlížejte se na to, že tuto školu navštěvují též dítky rodičův nemajetných, kteří ničím nemohly přispěti k její vybudování, poněvadž jim nebylo dopřáno těšiti se z majetku jako Vám,- pomněte slov Kristových: "Co Jste učinili jednomu z nejmenších bratří mých - mně Jste učinili".

Tato krásná škola na zušlechtění Vašich synův a dcer bude vždy hlásati Vaši obětavosť a bude vždy chloubou i okrasou celé školní obce - kéž také Boží požehnání na tom domě spočine! Dobrotivý Bůh ráčiž Vám stonásobně vynahraditi, čím Jste k tomu účelu přispěli!
Přijímám školu tuto ne pro sebe, nýbrž pro dítky Vaše a ujišťuji Vás, že je zde budeme seč síly naše stačí šlechtiti a cvičiti, jakož nám ukládá zákon.

Vás pak milí rodiče prosím, podporujte nás v tomto těžkém úkolu; nikdy nebořte, co škola pracně postavila a posílejte dítky své pilně do školy; nestrašte je, že zde budou trestány a mučeny; nemluvte nikdy před nimi hanlivá slova ani o učiteli, ani o knězi, nýbrž buďte jim vždy a ve všem dobrým příkladem. Vy v první řadě Bohu z nich účet klásti budete, který Vám je svěřil!
Když u večer shromážďujete svá kuřátka a dobytčátka, ohlédněte se též, kde jsou Vaše dítky; zda-li se netoulají, zda-li nenavštěvují špatné společnosti, zda-li nemluví surové řeči a nečtou-li špatné knihy a spisy atd.

A když tak škola i rodina svorně a důsledně o blaho dítek pečovati budou, pak dá Bůh, nebude Vám kdysi naříkati na nezdárné syny a dcery své!

A Vy milé dítky nejlépe odměníte se svým rodičům, jejichž nákladem tato krásná škola byla vystavěna, když do ní rády choditi budete, když budete pilnými žáky - a doma i ve škole poslušnými dítkami, jak Vám přikazuje školní řád a zejména IV. boží přikázání: "Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi - !"
Též pokládám za svou povinnost vyslovitti hluboce procítěný dík sl. ck. okres. školní radě v Boskovicích za snahu a za obtížnou práci, kterou měla, než školní poměry v Bradlenách urovnala.

Neméně díků zasluhuje i místní školní rada zdejší a obecní zastupitelstva přiškolených obcí, jež svorně pracovaly v této těžké úloze. Zejména sluší upřímný dík vzdáti bývalému předsedovi místní škol. rady panu Josefu Zehnálkovi ze Študlova, jemuž po 20. letech zápasu připadla nejtěžší úloha; a jemuž šťastně podařilo se postaviti tuto školu na nejkrásnější místo a nad to ještě dovedl současně vydobyti vlastní školu pro obec Študlov. Taktéž vzdány buďtež naše srdečné díky velesl. ck. zem. škol. radě a vys. výboru zem. markrabství moravského za podporu 2000 zl. na stavbu školy nám věnovaných.

Rovněž nelze mlčením pominouti šlechetnou Ústřední Matici školskou v Praze , která nezištně krejcar ke krejcaru sbírá, aby českým dětem zaopatřila vyučování v důležité jejich řeči mateřské. Tato Matice darovala nám na stavbnu školy plných patnáct set zlatých - začež zasluhuje naší podpory a díků nejsrdečnějších.

Dále dlužno připomenouti některých dobrodinců zdejší školy, kteří, kdykoliv bylo zaklepáno na jejich srdce, vždy otevřeli svou štědrou ruku, aby potřebným pomohli. Jest to velectěný pan Aron Lóv - Beer, zdejší továrník, který se svojí spanilomyslnou paní chotí každoročně značnými obnosy přispívá na ošacení zdejší chudé mládeže.

Dalším příznivcem naším jest velevážený pan J. Zývl, majetník hostince z Chrastové a jeho šlechetná paní, kteří též hojně obdařují zdejší školu rozličnými potřebami pro chudé dítky a mimoto věnovali všecek nábytek do jedné třídy. - Všem těmto šlechetným příznivcům vzdávám jménem zdejší školní obce nejsrdečnější díky a "Zaplať Bůh"!
Ku závěrce svých slov doufám, že Vám všem ze srdce mluvím, když největšímu dobrodinci školství - totiž našemu nejjasnějšímu zeměpánu, císaři a králi našemu Frant. Josefovi I provoláme třikrát Sláva! Sláva! Sláva!

Na to letovická kapela hudební intonuje národní hymnu, která od celého shromáždění s obnaženými hlavami zpívána byla. Sbory hasičské z Bradlen a ze Skřibu vzdávaly česť. Po té hrála hudba několik vybraných skladeb, načež za řízného pochodu, odešlo se do hostinských a zahradních místností "Na Nové", kdež rozproudila se nenucená zábava, která až do ranních hodin potrvala.

Značné zásluhy na této pěkné slavnosti má předseda m. škol. rady a představený obce pan Petr Žižka, který dovedl získati pro ten den chvalně známou hudební kapelu letovickou, která řízením svého kapelníka pana Štěpánka, nejen tančící omladinu, nýbrž i ostatní obecenstvo přímo elektrisovala.

Stanislav Bárta