Pohled na Bradlné, pravděpodobně začátek 2. sv. války. Za pomoc při datování fotografie patří dík pánům Pospíšilovi st. a Dvořáčkovi Vladimírovi.
Rok 1908. Na fotografii je vidět vlak, o jehož zastavování v obci dlouho občané usilovali. Když se to konečně podařilo, také zásluhou nadučitele Šponara, bylo to náležitě oslaveno hudbou a zpěvem.
Pohlednice, kterou nechala vyrobit Kateřina Klemová. Její obchod byl v místě dnešního č.p.39.
Rok 1922, průvod svěcení kříže. pravděpodobně se jednalo o kříž, který stával u silnice naproti motorestu v místě sjezdu ze státní silnice ve směru od Brněnce. V pozadí je vidět rozestavěný dům rodiny Petrů.
Pohlednice ze třicátch let. Jakub Karásek, výroba vaty, dnes dům rodiny Havránkových. Zajímavá je i chyba, kdy je dole napsáno kostel a fara, přitom na pohlednici je namalována bývalá škola v Bradlném.
Pohled z roku 1927
Pohled z roku 1945
Předválečný pohled na Rozhraní, za zapůjčení fotografie děkuji Pavlovi "Uralovi" Kučerovi, který ji nalezl při úklidu půdy bývalého hostince U Kašparů, dnes prodejna motocyklů Ural a Dněpr.
Tato rodinná fotografie sloužila jako pas pro cestu paní Rosalie Chladilové za synem Josefem Kořístkem do nemocnice v Lublani. Paní Chladilová byla vdova, podruhé vdaná. Za ní stojí Josef Prudil, poručník dětí a bývalý starosta Bradlného, vlevo synové Sta
Potvrzení ze zadní strany předchozí fotografie, která sloužila jako pas. Je podepsané tehdejším starostou Rozhraní Františkem Peclem, mlynářem.
Více včlánku Oběti první sv. války
Smuteční oznámení o smrti Jaroslava Cupala, ml. učitele ze školy v Bradlném. Více v článku Oběti první sv. války
Vojín a předtím ml. učitel v Bradlenské škole Jaroslav Cupal po nástupu do rakouské armády.
Více v článku Oběti první sv. války
Místo posledního odpočinku vojína Jana Bárty na místním hřbitově.
Více v článku Oběti první sv. války
František Kořístek, nar. 1894 ve Vilímově. Narukoval v.r.1914 do rakouské armády. Sloužil u 74 polního pluku v hodnosti vojína, byl zajat 11.4. 1915 v Karpatech. 4. června 1917 vstoupil do čs. legií v Borisporu k záložnímu praporu. Demobilizován 26. 11. 1
Primice P. Vincence Řehoře 1. července 1956
Primice P. Vincence Řehoře 1. července 1956
Primice P. Vincence Řehoře 1. července 1956
Primice P. Vincence Řehoře 1. července 1956
Primice P. Vincence Řehoře 1. července 1956
Primice P. Vincence Řehoře 1. července 1956
Primice P. Vincence Řehoře 1. července 1956
Primice P. Vincence Řehoře 1. července 1956
Primice P. Vincence Řehoře 1. července 1956
Vila Eda, více o ní v článku
Datum vložení:6. 3. 2013 17:49 Datum poslední aktualizace:27. 8. 2017 7:46