Ačkoli název obce Rozhraní připomíná, že v jejím bezprostředním okolí prochází nejen historická hranice Čech a Moravy, ale i současná hranice Jihomoravského a Pardubického kraje a hranice tří diecézí, přilehlé okolní svahy tvoří také významný přírodní a krajinný předěl....

Severní okolí patří k výběžkům Svitavské pahorkatiny na České tabuli, o zbytek se dělí táhlý úval Malé Hané s východními okraji Českomoravské vrchoviny. Přilehlé údolní svahy nad řekou Svitavou zde také odkrývají geologické "rozhraní", když pod souvrstvím usazených hornin (opuka a pískovec) na okrajích české křídové pánve vystupují mnohem starší krystalické horniny.
Samotná jeskyně se nachází na levém svahu údolí potoka, který přitéká od Študlova, nad bývalou obcí a osadou Bradlné. Vchod do jeskyně leží v tzv." Janíčkově skale", zarostlém opukovém lůmku, na kraji lesíka nad údolím. Dříve tvořila vchod přístupná rozsedlina, dnes je zabezpečen z důvodu bezpečnosti. Jde o jeskyni nekrasovou, která se vytvořila v opukách křídového stáří, a kde hlavní roli sehrály svahové pohyby horninových bloků. Jeskynní prostory jsou vlastně podzemní rozsedliny nebo mezery mezi zřícenými a zaklíněnými balvany. Samotný vnitřní prostor přechází přes zúženou vstupní partii se skalním stupněm do vlastní jeskynní prostory. Tu vytváří prakticky horizontální chodba s nejprostornější síní dlouhou 10 metrů a širokou až 2.5 metru, a pak spleť chodeb dolního patra, kam se dá proniknout na několika místech suťovým závalem. Výsledky průzkumu ukázaly, že tato jeskyně je dlouhá 400 metrů a je jedním z nejdelších rozsedlinových podzemních útvarů na území naší vlasti.

Asi 350 metrů pod lesní cestou směrem k Bradlnému se nachází ještě jeden vchod do jeskyní, který vznikl pravděpodobně propadem půdy. Jeskyně stále přitahují speleology a jsou dále zkoumány, tak se třeba dočkáme dalších objevů. Jak uvidíte na fotografiích, staly se vnitřní prostory útočištěm netopýrů.

I když jsou jeskyně nepřístupné a nikdy se nezařadí k vyhledávaným cílům turistických výletů, patří k pozoruhodným přírodním výtvorům zasluhujícím naši pozornost a ochranu. Vycházka k jeskyním stojí určitě za to.

A na závěr vyprávění o jeskyních u Rozhraní mi dovolte jednu pověst. Traduje se, že jednomu myslivci se zaběhl do jeskyní pes, který se už nenašel. Po nějakém čase bylo slyšet štěkání pod zemí až u obce Chrastavec, což je vzdušnou čarou asi dva kilometry. Tolik vyprávění. Nemusíme tomu věřit, nebo s tím nemusíme souhlasit, ale to je jediné, co s tím můžeme dělat.
Napsáno s použitím článků p.Vítka a fotografie vnitřních prostor uveřejněny se souhlasem speleologů, kteří jeskyni soustavně zkoumají.

• Pro více fotek klikněte na http://www.bruttopyr.wz.cz/poreklamni.htm