Jsme zodpovědní za to, co sdílíme

„Cítíte, že je tu pandemie? Ne podle televizních zpráv, ale podle vašeho pocitu, kolik lidí kolem vás je a bylo nemocných, s jakým průběhem?“ burcuje jeden z mnoha e-mailů, které za poslední týdny přišly do redakce KT ve snaze zpochybnit smysl opatření proti šíření koronaviru. Autor(ka) si vždy dává pečlivou práci oslovit jednotlivě každého redaktora, ale i mnohé biskupy a další zástupce církve a médií.

Problém je to velký. Český informační prostor je totiž zaplaven pětadvacetkrát vyšším množstvím dezinformací než ve Spojených státech, jak podotýká česká analytická firma Semantic Visions, světová špička v rozpoznávání rizik a v boji s dezinformacemi. Ty podle odborníků zasáhly rozhodování o brexitu, české i americké prezidentské volby, válku na východě Ukrajiny, tzv. migrační krizi, ale jejich cílem je mnohdy také papež František (viz box).

Na ničivý dopad falešných zpráv dlouhodobě poukazuje rovněž Alexandra Alvarová, autorka knih o informační válce Průmysl lži a Krmit démony a spolutvůrkyně podcastu o dezinformacích Kanárci v síti. Nedávno i na stránkách KT varovala před dopady informační války, před „inflací informační autority“, kdy důvěra lidí v klasické instituce jako stát, věda, soudy, odborníci nebo veřejnoprávní média slábne. Tuto skutečnost, která zásadně ohrožuje demokracii, berou vážně i ministerstva vnitra a obrany či Sněmovna, kde loni vznikla Stálá komise pro hybridní hrozby. „Každý máme proti nim dělat, co je v našich silách. Cílem je přispět k tomu, aby naše společnost byla vůči těmto hrozbám odolnější,“ řekla jedna z iniciátorek Helena Langšádlová (TOP 09).

Papež František už dříve za první falešnou zprávu trefně označil otázku, kterou had položil Evě: „Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“ (Gn 3,1). Falešné zprávy jsou mnohdy právě takovými polopravdami. Papež ale poukazoval i na to, že pravdu nikdo z lidí nemůže vlastnit. Také filozof Jan Sokol varoval před nebezpečím, že by každý „měl“ svou vlastní pravdu: „Neměli bychom o čem mluvit. Kdyby nebylo pravdy, museli bychom místo přesvědčování a řeči chtít ty druhé donutit. A kdybychom přestali rozlišovat mezi pravdivým a nepravdivým, otevřeli bychom cestu všem demagogům, kterým to samozřejmě vyhovuje.“

Papež nyní upozorňuje, že jsme odpovědní za to, kam si chodíme pro informace a jak s nimi zacházíme. Letošnímu poselství ke Dni sdělovacích prostředků (16. května) dal motto: „Pojď a podívej se“ (J 1,46), protože právě takto se od počátku předávala víra. Slovům předcházely pohled, svědectví a setkání. Blízkost ať je inspirací pro každou komunikaci, přeje si papež – ať už jde o redakci časopisu, či webové stránky, o běžné kázání, nebo společenskou komunikaci. Sociální sítě papež nedémonizuje, považuje je za úžasný nástroj, ale varuje před jejich nástrahami. A hlavně vybízí k rozlišování a vyzrálejšímu smyslu pro zodpovědnost – ať už zprávy šíříme, nebo čteme. A uzavírá: „Všichni jsme povoláni vydávat svědectví pravdě: jít, vidět, sdílet.“

TEREZA ZAVADILOVÁ

Převzato z Katolického týdeníku