Navigace

Obsah

Škola v Bradlném II - okolnosti kolem výstavby nové školy

V roce 1880 přinutil vysoký počet žáků rozšířit školu v Bradlném na dvoutřídní. Jedna třída byla ve staré škole, druhá v pronajaté místnosti v palírně p. Gotlieba. Ač se to nelíbilo nadučiteli Mrázkovi, který usilovně bojoval o postavení vícetřídní školní budovy, trvalo skoro dvacet let než se žáci a učitelé dočkali ....
O zlepšení podmínek pro výuku bojoval nadučitel Jan Mrázek už od svého příchodu na školu v Bradlném v roce 1876, vždyť už tehdy měl na starosti 256 žáků v polodenním vyučování! O dva roky později měl přislíbenu částku 20 000 zlatých na vystavění nové čtyřtřídní školy.(Viz článek Škola v Bradlném I) Po různých peripetiích skončilo rozšíření školy právě pronajmutím druhé školní místnosti v domě palírníka Gottlieba. Celkové uspořádání bylo nešťastné. Jedna třída v původní škole na kopci u kostela, druhá skoro o kilometr dál pod kopcem.

 
Jan Mrázek
Jan Mrázek to neměl jednoduché a s ním většina venkovských učitelů. O tom, co se bude ve škole opravovat a jaké pomůcky či prostředky žáci dostanou, rozhodovala volená školní rada. A to byl problém určitě nejen v Bradlném. Předsedové školních rad byli losováni ze zvolených členů; a to byli vážení občané obce, řemeslníci či statkáři. Zvláště ti by raději viděli větší děti pracovat na poli, než se "ulejvat" ve školní lavici. Také Mrázek si mnoho vytrpěl v boji o lepší podmínky nejen pro děti ale i pro učitele. Např. v roce 1879 požádal nadučitel Mrázek o povolení vysázet prázdné obecní pozemky "Na Výpustku" ovocnými stromy s tím, že polovina úrody bude ve škole poskytnuta chudým žákům. Po obci chtěl pouze dřevo na koly ke stromkům. Ač s tím někteří členové rady souhlasili, ozval se rolník Rodina, že pozemek osází sám a učitel sázet nemohl. Nakonec byly na zmiňovaném pozemku vysázeny borovice. V roce 1886 obdržela škola návrh na přijmutí učitelky ručních prací. Když se celá věc projednávala, zvítězil názor statkáře Prudila: obec nechce nic, on a jeho žena se tomu neučili a přece mají grunt, kdo by živil švadleny a podobné nesmysly.
I přes různé naschvály, které mu byly činěny, Mrázek se zapojoval také do života obce. Jeho přímluvou byly postaveny v místním kostele nové varhany, zbudován most přes řeku Svitavu mezi Rozhraním a Bradlenami nebo zřízena zastávka pro vlaky omnibusové, která měla být původně ve Stvolové.
První jednání o rozšíření stávající budovy, nebo výstavby nové, začala již v roce 1883. Po prozkoumání školy stavitelem Gerlichem ze Březové navrhla školní rada přistavět na stávající budově ještě jedno patro, jenže toto řešení bylo zamítnuto Okresní školní radou v Boskovicích a bradlenská rada byla vyzvána, aby se usnesla na jiném řešení. Z dalšího jednání padl návrh p. Janíka ze Skrchova postavit novou školní budovu ve Skřibu. Protože by to znamenalo odtržení obcí ze školního obvodu Bradleny, byl návrh zamítnut a celá záležitost znovu postoupena okresní školní radě, kde zůstala celá záležitost prozatím nevyřízena.
V roce 1884 bylo nutné přistoupit k opravě školy, protože hrozilo zřícení stropů. Tuto opravu musela ovšem nařídit komise, která přijela pravděpodobně na žádost správce školy. Na místě zjistila havarijní stav budovy a nařídila okamžitě stropy podepřít a pod pohrůžkou pokuty místní školní radě provést nutné opravy. Bohužel se přípravné práce zpozdily a nebylo tedy možné provést najednou přistavění a rozšíření stávající školní budovy. Např. tehdejší předseda školní rady odjel v době oprav na Dlouhou, kde si pronajal malou továrnu a v Bradlenách se ani neukázal.
V roce 1886 byla podána další žádost o výstavbu nové školy ve Skřibu a znovu se proti tomu postavila Bradlenská školní rada. Došlo k patové situaci. Najedné straně velký počet žáků ve dvou třídách z Rozhraní a Vilímova, Bradlen, Študlova Stvolové, Skřibu, Vlkova a Skrchova, na straně druhé situace, kdy členové rady z přiškolených obcí nechtěli přispívat na novou školu v Bradlenách a bradlenští nechtěli přijít o žáky, protože jim to přinášelo finanční prostředky na školu. Kdo byl tímto nejvíce postižen je nasnadě; žáci a jejich učitel.
V roce 1892 odchází na nové působiště do Kulířova nadučitel Jan Mrázek. Šestnáct let vedl svůj marný boj o zlepšení výuky a poměrů ve škole pro sebe, ale hlavně pro žáky. Na bradlenském hřbitově zůstal opuštěný rov jeho manželky, která zemřela při porodu, a dvou dětí, které zkosila nakažlivá nemoc.


 
Jan Šponar
Na uvolněné místo nadučitele nastupuje do Bradlen Jan Šponar. Narodil se v roce 1849 v Říčkách v tehdejším lanškrounském okrese a byl vybrán z jedenácti uchazečů. I on se hned po svém příchodu zapojil do boje o novou školu, kterou přiškolené obce nechtěly podpořit s námitkou, že to mají do Bradlen jejich děti daleko, i když uznávaly, že podle zákona musí bradlenskou školu navštěvovat. Schůze střídala schůzi, v Bradlenách si podávaly ruce jedna komise za druhou. Za odporem přiškolených obcí je třeba vidět i finanční stránku věci, zřejmě chtěly oddálit stavbu nové školy také proto, aby nemusely vynakládat prostředky ze svého na školu v cizí vesnici. Všem těmto třenicím a půtkám nakonec učinila konec svým šalamounským řešením okr. školní rada. Rozdělila obce nově na tři školní obvody. Stvolová, Skřib, Vlkov a Skrchov, Rozhraní, Vilímov a Bradleny a Študlov. Všechny tři nové školní obvody dostaly za úkol pro ten svůj postavit novou školu. Tak se ve Študlově, Skřibu a Bradlenách dočkali. Obce byly svým způsobem tímto rozhodnutím zahnány do kouta. Na jedné straně měly, co si přály, na straně druhé musely teď shánět finanční prostředky na stavbu nových škol.
V Bradlenách se začaly shánět peníze na novou školu. Díky rozdělení na tři obvody odpadla nutnost stavět školu čtyřtřídní, pro stoosmdesát žáků tehdy postačila dvojtřídní škola. Součástí nové školy měl být také byt pro učitele. Ovšem v souvislosti s touto stavbou vyvstalo nové nebezpečí. Protože poplatníci neměli peněz nazbyt, nabídli se továrníci a německé sdružení Deutscher Schulverein v Chrastové zafinancovat novou školu asi 7000 zlatými za podmínky, že to bude škola německá. To se samozřejmě nelíbilo nejen panu Šponarovi. V roce 1897 byla uspořádána Na Vejpustku u Bradlen slavnost Matiční, které se zúčastnilo na 7000 hostů!!! Díky výtěžku z celé akce věnovala Ústřední Matice školská v Praze na stavbu 1500 zlatých.(Jednalo se o nadaci, která vznikla v roce 1880 a podporovala vznik českých škol zvláště v českém pohraničí a v místech, kde bylo hodně německého obyvatelstva. Byla to protiváha německému spolku Deutscher Schulverein, který stál také za snahou o poněmčení bradlenské školy- více o Matici školské najdete např. 
zde
) Dalších 2000 zlatých věnovala zemská školní rada a výbor markrabství moravského. Zbytek peněz se našel sbírkami od občanů. A tak po dlouhých 96 letech od první zmínky o vyučování v Bradlenách dočkali se žáci i učitelé konečně nové školní budovy, která sloužila až do roku 1977 a v dnešní době, po další stavební rekonstrukci, je používána jako obecní úřad a kulturní sál.

Velkou zásluhu na postavení nové školy má bezesporu Jan Šponar. Jeho tvrdohlavost, která mu byla občas na škodu, (např. pověstné tahanice s místním farářem, které často končívaly u soudu) v tomto případě slavila úspěch. Také měl výhodu, že na školu přišel už za lepších poměrů, kdy se pomalu, ale přece prolamovaly ledy v názoru na vzdělání.
Smutným hrdinou je v tomto případě Jan Mrázek, který pro školu hodně vytrpěl. Šestnáct let usilovných jednání, k tomu náročné podmínky pro výuku kolem 250 žáků, kdy byl často na ně sám. Pomocní učitelé v Bradlenách většinou dlouho nevydrželi, protože zde nebyly vyhovující bytové podmínky. Ale Mrázek neměl potřebné štěstí a možná mu scházela ta zarputilost, kterou měl v sobě Šponar.
O dalším osudu Jana Mrázka nejsou žádné zprávy, Jan Šponar zemřel v roce 1914 v Zemské nemocnici v Brně ve věku 65 let.
Ale nelze dávat veškerou zásluhu na otevření nové školy je oběma těmto pánům. Musíme také vzpomenout na ty osvícené členy jak obecních zastupitelstev tak i školních rad, kteří také hodně přispěli svým úsilím k tomu, aby byla nová škola postavena. O některých se také zmiňuje Jan Šponar ve svém článku o slavnostním vysvěcení ...

Stanislav Bárta
 
 

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Aktuální počasí

dnes, pátek 20. 10. 2017
14 °C 6 °C
sobota 21. 10. 12/6 °C
neděle 22. 10. 12/8 °C
pondělí 23. 10. 9/6 °C

Aktuální teplota

20.10.2017 03:18

Aktuální teplota:

10,4 °C

Vlhkost:

89,5 %

Rosný bod:

8,7 °C

Mobilní aplikace

appGoogle playApp Store

Virtuální prohlídka

Virtuální prohlídka

Počítadlo přístupů