Historie

Výhodná poloha obce Rozhraní (silnice, železnice a řeka, procházející obcí) přilákala také několik podnikatelů, kteří zde vystavěli své továrny. Dvě z nich a bývalý mlýn dosud stojí, dvě už neexistují, ale všechny se významně  zapsaly do života občanů. Jednak poskytovaly v tomto chudém kraji pracovní příležitost  a jejich majitelé nezřídka pomáhali například chudým dětem v bradlenské škole...
V historické galerii přibyly fotografie k tomuto tématu....

V článku Začátek  2. sv. války v obci Rozhraní bylo svědectví finančního strážníka, který se bohužel nepodepsal, o jeho službě na stanici v Rozhraní. Finanční strážníci byli ubytováni v Ráčkově továrně, tam byli staženi na nové hranice po zabrání Sudet. Po okupaci celého Československa a ustavení protektorátu Böhmen und Mähren 16. března 1939, sloužili finanční strážníci dál, tentokrát na hranici mezi Čechami a Moravou.
Mezi nimi  také vrchní respicient Jan Krmela, který 2. září 1940 ve věku 42 let zemřel. Jeho pohřeb proběhl 5. září 1940 a ve fotogalerii připojené k tomuto článečku naleznete fotografie ze služby strážníků a z pohřbu Jana Krmely, který byl po posledním rozloučení převezen do Horních Studének nedaleko Štítů, což bylo rodiště jeho druhé manželky, kde byl pohřben.
Na dobových fotografiích je vidět, kudy přesně probíhala hranice, jak vypadala Ráčkova továrna i osobní fotografie ze života finančních strážníků. 
K těmto fotografiím je ještě připojena jedna fotografie "čestného diplomu za dobré vaření", která dokládá  četnickou stanici, jež sídlila v domě, který má dnes č.p. 41. Tato stanice byla zřízena v roce 1938 a četníci v ní sloužili až do roku 1949, tehdy už jako bezpečnost byli přestěhováni do Březové nad Svitavou. V této četnické stanici byl také zřízen první telefon v obci Rozhraní. 
Velice děkuji panu Ladislavovi Havelkovi z Třebechovic pod Orebem za zaslání fotografií z pozůstalosti po jeho příbuzném, Janu Krmelovi.

V materiálech obecní kroniky je  založeno zajímavé svědectví finančního strážníka, který se pravděpodobně ze strachu z budoucnosti nepodepsal, o událostech podzimu roku 1938, kdy se stala obec Rozhraní obcí hraniční mezi německou říší a okleštěnou Česko-Slovenskou republikou. Při přepadení Moravské Chrastové německými ordnery  zasahovalo i vojenské družstvo ubytované v sokolovně v Rozhraní a naše obec se stala výchozí pro protiútok vojska a útočištěm mnoha uprchlíků ze zabraných obcí.....

Vážení návštěvníci,
v historické galerii najdete nový předválečný pohled na Rozhraní a devět fotografií z největší události roku 1956 a tou byla primice (první mše svatá) místního rodáka a kněze P. Vincence Řehoře. Jak vzpomínají pamětníci, byla to i přes tehdejší dobu těmto událostem nepřející slavnost, na kterou se opravdu sešla celá vesnice.
P. Vincenc Řehoř se narodil v Bradlném 17. května 1933. V roce 1956 dokončil studia na Teologické fakultě v Litoměřicích a v 24. června 1956 byl vysvěcen na kněze. Za svého života prošel různými působišti v brněnské diecézi: Rovečné, Vranovice, Ivaň, Přibice Telč, Brno-Obřany, Brno-Husovice, Černá Hora, Dlouhá Lhota, Újezd u Černé Hory a Bořitov. Za svého života nikdy nezapomněl na svoji rodnou vesnici a rád poskytl duchovní službu místním občanům, když byl o to požádán, ať to byl pohřeb, svatba nebo křest dítěte. Velice rád jezdil  na setkání rodáků. Farnost v Rozhraní podporoval také finančně.
Zemřel 7. srpna 2007 a 11. srpna byl pochován na místním hřbitově.
Primice  proběhla 1. července 1956. K fotografiím nepřidávám žádné popisy. Věřím, že na nich najdete svoje rodiče, příbuzné nebo lidičky, které  znáte, nebo ty, které si pamatujete a  kteří už mezi námi nejsou.
Chtěl bych poděkovat panu Jaroslavovi  Horákovi z Olomouce, rodákovi z Rozhraní, za zaslání některých fotografií a inspiraci k tomuto článečku.

V letošním roce, 2008, jsme vzpomínali kulatého výročí, devadesáti let od konce první světové války a od vzniku samostatného Československa. Zároveň byl v tomto roce opraven a po osmdesáti šesti letech přestěhován do nového parku pomník padlým spoluobčanům. Hodně mužů ze spojených obcí Rozhraní a Vilémova, a ze samostatné obce Bradlné, bylo odveleno na bojiště první světové války a mnozí z nich zahynuli daleko od svého domova......

V historické fotogalerii najdete fotografii tzv. vily "Eda". Pojďme si povědět něco o majitelích a jejich životě ve vile....