Mikulášská nadílka 7.12.

Ten člověk, co se stará o tyhle stránky je buď línej, nebo se mu nechtělo nebo co, a tak mě v sobotu ukecával, ať prý něco napíšu o tom, jak se mi v Rozhraní straší a tak podobně. Protože jsem už jednou psal, tak jsem mu nakonec na to kývl a ani se mi za to nemusel upisovat vlastní krví.
Strašilo se nám dobře. Venku počasí, o kterém se říká, že se čerti žení, přitom by mě zajímalo, kdo z Vás někdy viděl, jak to vypadá, když se čerti žení doopravdy. Holky z kultury sebraly odvahu a přišli za mnou, jak jsou rádi, že jsme přišli a hlavně já, že jsem nešel jinam, když bylo tolik nadílek po okolí. Lucifer pravda může ledacos, ale mně už se nechtělo lítat sem a tam, a svým podřízeným věřím, že to zvládnou i beze mě. Já prostě musím do Rozhraní, protože tady je to nejlepší. Každý rok nám chystali peklo, ale letos jsme je převezli. Moji kluci se vyrojili hned ze dvou směrů a já jsem si dal pěkně na čas a přišel jsem poslední. Je to docela legrace. Třeba ta taktika když nic nevidím, tak se nebojím. To byla nějaká dvojčata, hlavy na stolech jak chlapi po deseti pivech a pěti kořalkách, a že se nebudou dívat. A pak zvedli hlavu, až šel okolo Mikuláš a jeho svatost si myslela, že je uklidní, ale stejně se mu to nepovedlo. Letos se mi zdálo, že byl na děcka nějakej moc hodnej. Ani nemuseli říkat básničku každé zvlášť, zavolal si je všechny naráz, zazpívali mu pár koled a písniček a byl spokojenej a  andělé rozdali balíčky se sladkostmi. Stejně ho podezřívám, že ho bolely nohy a chtěl to mít rychle za sebou. Něco taky vykládal, že by chtěl vystřídat, nebo co, ale my holt ty dárky rozdávat nemůžeme a kdo by místo Mikuláše měl jako chodit?
Prostě to bylo fajn u Vás. Příští rok přijdu zase osobně se podívat. Ale když už se tady mořím s tím brkem a píšu tyto řádky pekelným inkoustem, tak si dovolím ještě něco. (Ať má co přepisovat, ten Váš správce).
Někdy se mi zdá, že bychom měli zase dostat povolení odnášet spíš dospělý do pekla. My to nemáme, protože oni stejně přijdou sami za ty svoje hříchy, ale kdyby se to dalo, to by bylo správců a kapitánů a Máchalových vdov. Ona ta pohádka nebyla úplně přesná, ale abyste si to představili, dá se z toho vycházet. Co někdy ty lidi vyvádějí, to opravdu stojí za to. Až se u nás samo pod kotlem zatápí. Ale zatím nemůžeme. Ale nevadí, s čerty nejsou žerty a trpělivosti máme dost.
Tak se mějte pěkně, buďte hodně zdraví a za rok se uvidíme. Jestli nás teda ta Vaše kulturní komise pozve.
A pamatujte, čert nikdy nespí!!

Váš Lucifer Uriáš!