Pomník padlým spoluobčanům

Po šestaosmdesáti letech byl přestěhován do nově zbudovaného parku u řeky pomník padlým spoluobčanům. Kvůli špatnému technickému stavu prošel před stěhováním celkovou rekonstrukcí...

První světová válka zasáhla výrazným způsobem do života celé Evropy a zanechala za sebou tragickou  stopu svého běsnění. Následky války se nevyhnuly ani naší obci. Mnoho mužů mezi 18 až 50 lety bylo odvedeno do rakouské armády a někteří z nich našli smrt daleko od domova.

Po skončení válečného požáru rozhodli se občané projevit úctu padlým vystavěním nového pomníku, který by dalším generacím připomínal oběti tohoto, jak se mnozí domnívali, posledního celosvětového konfliktu. Stavba pomníku byla odsouhlasena zastupitelstvem spojených obcí Rozhraní a Vilémova 30. dubna 1922. Místo bylo vybráno u státní silnice naproti hospodě u Prudilů, dnes motorest Rozhraní. Na původním místě vydržel tedy pomník celých 86 let.

13. srpna 1922 proběhlo slavnostní odhalení za účasti mnoha občanů nejen z Rozhraní, ale i z okolních obcí. Kulturní program obstaral pěvecký sbor ze školy v Bradlném zazpíváním trojhlasné Bendlovy písně Anděl lásky a děti přednesly několik národních básní. Po skončení slavnosti odebrali se účastníci na prostranství u Sokolovny, kde následovalo sousedské posezení spojené s taneční zábavou, což se tehdy vůbec nelíbilo řídícímu učiteli bradlenské školy panu Emilovi Janků, který ve svých vzpomínkách doslova píše:,,Jest jen litovati, že taková významná dojemná událost neobešla se bez tance. Až do pozdních večerních hodin bylo tancováno na prostranství u Sokolovny.“ Nevíme, proč byl pan řídící takový puritán, ale  kdo jiný než pan učitel by měl býti spolu s panem farářem strážcem dobrých mravů. Dnes je dobře, že se mu to nelíbilo. Díky tomu nám zůstala zpráva o těchto událostech.

Samotnou stavbu pomníku provedlo kamenictví Komárek Letovice a celková cena za pořízení se vyšplhala na 7000 korun.

V tehdejší době, kdy provoz po silnici nedosahoval takové intenzity, stal se pomník místem, u kterého se setkávali občané nejen při slavnostních příležitostech jako byla výročí založení hasičů či výročí konce války. Často se také u něj fotily školní děti.

Pomník přežil bez úhony druhou světovou válku i únor 1948. Zub času ale i zde zapracoval, a tak první opravou prošel v roce 1957. Tu provedl kameník Škranc ze Študlova. Původní nápisy byly překryty novými žulovými deskami a jména byla vytesána znovu. Podle historických fotografií je zřejmé, že při této opravě bylo přehozeno pořadí jmen. Byla také přidána deska se jmény popravených za druhé světové války. O dva roky později, v roce 1959, byl okolo vybudován železný plůtek.

Zvyšující se doprava, zvláště kamionová, zapříčinila, že se prudce zhoršoval technický stav pomníku. Následkem otřesů způsobených těžkými vozidly, došlo k rozpadaní zadní části. Hustý provoz také nedovoloval uspořádat důstojný pietní akt. Poslední setkání rodáků v roce 2005 bylo toho důkazem.Proto bylo rozhodnuto pomník opravit a přesunout do nově zbudovaného parku u řeky. Celkovou rekonstrukci a postavení na novém místě provedl kameník pan Kučera z Moravské Chrastové. Oprava  vyšla na 87 000 korun.

V klidnějším a důstojnějším prostředí může tento monument připomínat dalším generacím oběti světových válek z naší obce.