Konec stříbrného věku

Obálka knihy Konec stříbrného věku od japonského autora Jasutaky Cucuiho napovídá, že půjde o drsný román. A je to tak. Drsná a sžíravá satira si bere na mušku problém stárnutí populace, ale po svém; zobrazuje "konečné řešení důchodcovské otázky." Z rozkazu ministerstva práce a zdravotnictví se mají všichni lidé v Japonsku starší sedmdesáti let povinně zúčastnit programu vzájemného vyvražďování. Vládě tak odpadne jedna starost, protože se počet důchodců značně redukuje.....

Dějem provází několik postav, které se připravují na poslední boj a smiřují se s tím, že jejich podzim života nebude tak klidný, jak si představovali. I když je příběh v autorově fantazii pouze fikcí, přesto nechává vyznít charaktery jednotlivých postav, některé rádi zabíjejí, jiné se raději nechají zabít. Někdo nachází v zabíjení radost a probudí se vněm ty nejhorší vlastnosti; krutost, zbabělost a sobectví.
Konec, který autor stříbrnému věku prorokuje je o to temnější, čím pravděpodobnější jsou jeho vize a úvahy.
Jasutaku Cucuimu vyšel zatím v Česku jeden román, Peklo, který byl dobře přijat jak čtenáři, tak kritikou.
Konec stříbrného věku nevychází ovšem až tak úplně z fikce. V japonské historii existují zmínky o tzv. ubasute, neboli odkládání starých lidí do hor nebo do lesů, aby zde zemřeli hladem a podchlazením. Ubasute nemělo řešit problém stárnoucí populace, ale zajistit, aby staří a nemocní starci v dobách nedostatku neujídali rýži svým potomkům a nebyli jim na obtíž.
Drsná samurajská tradice.
S použitím MF Dnes a neviditelnypes.cz