O naší státní vlajce

28. října oslavujeme vznik naší samostatné Československé republiky. Jako každý rok předá pan  prezident   vyznamenání významným osobnostem, ostatní politici se budou předhánět, aby je bylo vidět na pietních aktech, bude se hrát státní hymna a na všech veřejných budovách bude viset státní vlajka. O hymně víme téměř vše, ale o tom, jak přišla na svět  naše vlajka,  se příliš nemluví, i když se používá ze všech státních symbolů nejčastěji....

           Ta patří mezi sedm oficiálních symbolů státu: kromě již zmiňované hymny to jsou ještě velký státní znak, malý státní znak, státní barvy, státní pečeť, hymna a prezidentská standarta.
Podobu naší státní vlajky schválili poslanci parlamentu 30. března 1920. V té době se např. hymna hrála již osmdesát let. Schválená  bíločervená vlajka s modrým klínem u žerdi byla novotvarem, protože např. legionáři bojovali ještě pod bíločervenými českými prapory a vlajky s bíločerveným pruhem vlály také  při vyhlášení Československa 28. října 1918.
           Nová podoba vlajky Československé republiky se řešila od poloviny roku 1919, přitom samotná komise pro stanovení československého znaku byla vytvořena na konci roku 1918 z významných archivářůa historiků, debat se ovšem zúčastňovali i politici té doby. Když se ukázalo , že nebude možné používat bíločervenou vlajku jako státní pro její zaměnitelnost s polskou vlajkou, bylo rozhodnuto, že naše státní vlajka bude obsahovat slovanské barvy: bílou, červenou a modrou.


Několik návrhů československé vlajky z července 1919, autor Jaroslav Kursa.

                 Na zasedání znakové komise v červenci 1919 se jednalo o návrzích archiváře Jaroslava Kursy. Řešení s klínem vehementně prosazoval zástupce ministerstva pplk. Antonín Valšík. Navrhl, aby klín sahal do třetiny délky listu a zajistil praktické zkoušky s touto vlajkou. To dokládá zpráva ze zasedání ústavního výboru parlamentu, kde A. Valšík 16. března 1920 prohlásil:  "Došli jsme k závěru, že je nutno dát barvu modrou na čestné místo a dali jsme tedy ten modrý klín při žerdi, čímž vznikla forma vlajky, která se stala návrhem státním. Byl jsem toho vinen já, že původně vznikla vlajka, která činila dojem vskutku trochu toporný, a sice z toho důvodu, že jsme chtěli dáti tomu klínu nějaké snadno pochopitelné rozměry, které by se v předpisech jednoduš nechaly vyjádřiti. Vyhotovena byla vlajka, jezdily pod ní dva parníčky asi 4 dny na Vltavě a pozorovali jsme tu vlajkujak v přírodě, tak ve městě za svitu slunce i za večerního šera a shledali jsme , že svým seskupením a tvarem vyhovuje, poněvadž je zdaleka rozeznatelná.."
               Kresba vlajky s třetinovým modrým klínem se stala součástí vládního návrhu zákona, zaslaného do poslanecké sněmovny na konci roku 1919. Proti použití klínu se však objevila řada hlasů, kritizujících jeho neobvyklost a nevzhlednost. Někteří poslanci se navíc pokusili prosadit vlastní řešení. Mezi nimi i František Kysela, který přišel s myšlenkou protáhnout klín až do poloviny délky listu. Vlajka tak dostala konečnou podobu a byla schválena již zmiňováného 30. března 1920 Zákonem č. 252/1920, který stanovil státní a prezidentskou vlajku, tři podoby státního znaku a státní pečeť.
                V této podobě sloužila vlajka až do 19. září 1939, kdy ji nahradila bíločervenomodrá protektorátní. Po skončení 2. sv. války se opět oficiálně užívala a beze změn se stala i vlajkou České republiky. I když, bylo namále. Schválili ji totiž až poslanciˇtehdejší České národní rady 17. prosince 1992, když odmítli rozhodnutí svých federálních kolegů, že vlajku s modrým klínem nesmí užívat žádný z nástupnických států po rozpadu Československa.
               V době svého vzniku byla československá vlajka jednou z mála státních vlajek, na nichž byl užit trojúhelník. Vsoučasné době je takových vlajek více, ale přiznejme si, ta naše je nejhezčí.

Materiály pro článek použity z Grand Biblio, Wikipedia.