Setkání rodáků 12. června 2010

"Cestička k Rozhraní pěkně se vine, je krásnější, než všechny jiné."  Parafrází na verš z básně K.V. Raise můžeme uvést povídání o čtvrtém setkání rozhranských rodáků, které proběhlo v sobotu 12. června 2010 .....

 V letošním roce byli pozváni ročníky 1960 a starší, kteří se v obci narodili, nebo v době narození měli v Rozhraní  trvalé bydliště. Celkem bylo rozesláno 230 pozvánek nejen do různých míst naší vlasti, ale i do zahraničí. Pozvání nakonec přijalo 132 rodáků, spolu s rodinnými příslušníky se slavnostního odpoledne zúčastnilo 180 hostů.
Už od dvanácti hodin se začali scházet rodáci v sále obecního úřadu. Mnohdy docházelo k setkání s kamarády a přáteli po dlouhých letech, vždyť od posledních "rodáků"  uběhlo pět  roků. Ale potkávali se lidé, kteří se neviděli ještě déle. Úsměvy, upřímné stisky rukou, přátelská políbení, to je vše, co patří k setkání lidí, kteří mají něco společného; v tomto případě pouto k rodné obci.Po oficiálním přivítání a krátké vzpomínce na ty, kteří se bohužel tohoto setkání nedožili, byli všichni přítomní seznámeni panem starostou se změnami v obci za posledních pět let  a také s plány do budoucna. Potom se velká většina přítomných vydala k pomníku padlých spoluobčanů a na hřbitov, kde byly položeny květiny k uctění předchozích generací. 
Oficiální program pokračoval slavnostní bohoslužbou v kostele Povýšení sv. Kříže, slouženou rodákem P. Romanem Kubínem.
Po čtvrté odpolední se podávala brzká večeře (či pozdní oběd, zde záleží na úhlu pohledu) a potom už přišla na řadu  dechová hudba Brťovská šestka. A k tomu zpěv, tanec a vše ostatní, co přináší veselá zábava.
Snad odjížděli rodáci spokojeni do svých domovů. Věřme, že budou nejen vzpomínat na toto setkání, ale že měli radost z toho, že to v Rozhraní žije, že se  rozvíjí  a že zde lidí neubývá, ale naopak se v poslední době počet trvale žijících zvětšuje.
Velké poděkování patří všem, kteří si našli čas a pomohli s přípravou celého programu, s obsluhou a organizací celého příjemného dne. 
A na závěr ještě jeden upravený  verš z básně Cestička k domovu: " I kdybych ve světě Bůh ví kam zašel, cestičku k Rozhraní vždycky bych našel"