Konečně jsme se dočkali!! Nadešel náš čas a my mohli jít postrašit zlobivé děti. Celej rok se na to těšíme a na Rozhraní chodíme obvzlášť rádi. Velký sál a pokaždý plnej dětí. Co víc si může čert přát...
Letos nám nachystali improvizovaný peklo, aby prej všichni viděli, jak to u nás vypadá. No, nebudeme brát lidem iluze. Když myslí...Nejvíc se těšili naši mladí čerti, ti byli úplně u vytržení, když se dozvěděli, že jsem je poslal bubákovat na Rozhraní. Já furt přemejšlel, až se mi z hlavy kouřilo, proč je to vzalo u srdce, zrovna Rozhraní, až se jeden prořekl: že tam jsou nejhezčí holky a u nás by bylo s nima veselo. To teda vzalo zase u srdce mě. Tenkrát v pekle stačila jedna Káča, natož co dneska s těma mladejma tady. Vařit to neumí a vůbec, co si budeme vykládat.
Přišla sobota a mladíci vyrazili na Rozhraní. Byl jsem zvědav, jak se jim bude dařit, tak jsem to tajně sledoval. Moje podezření se potvrdilo. Sotva jim otevřeli dveře, hned táhli jednu mladou holku do pekla, teda toho, co tam měli postavený. Místo aby strašili děcka. A vůbec nevím, kde se tam s nima vzal ten čert, co byl trochu při těle. Vlasy měl, jak kdyby se vrátil od domorodců v Africe a místo aby strašil, první co udělal, hnal se rovnou do výčepu. Ještě že ho odtud vyhodili. Až se vrátí, musím se podívat, kde ho máme vůbec zašitýho. Ale zpátky k mladejm, ti si nakonec vzpomněli, proč vlastně chodí na svět a podařilo se jim i nějakou tu slzu vyloudit. Jen doufám, že to nebylo od těch dětí ze soucitu. Pokaždý, když jsme v nejlepším, přijde Mikuláš. Já toho chlapa nějak nemusím, vůbec nevím proč. To je furt, čerti běžte pryč, už ty děti nestrašte a věčně nějaký napomínání. Ale co se dá dělat, spolupráce je spolupráce, že jo. A jen tak mezi námi, zdálo se mi, že od loňska chlapík malinko přibral. Asi se má dobře. Co musím uznat , největší ozdobou nadílky je opravdu anděl.
Moji kluci pomohli držet dárky při nadílce, básničky, co bych k tomu řek, teda napsal, některý byly fakt pěkný. A vůbec, ten sál v Rozhraní je hezkej, a přiznám se, že tam nakukuju každej rok, pěkně jim tam přibejvaj ty malý. Aspoň bude koho chodit strašit. A třeba si tam nakonec tu nevěstu ti moji klucí rohatí vyberou. Letos tam nakonec holky nechali, zaplať pánbů, teda co to kecám, zaplať Lucifer, teda já. Ale já teda nic platit nebudu! Snad se jim ta nadílka vydařila a my jsme k tomu rádi přispěli. Mikuláš mi pak také říkal, že byl spokojenej. A tak to má být. Co by byla nadílka bez čertů a nebo bez Mikuláše.
Mějte se dobře, ať Vám rostou děti do krásy, buďte zdraví a žijte tak, ať nemusíte k nám. Ještě bysme se museli o Vás starat, že jo... Ahoj, já se za rok přijdu zase podívat..
Lucifer Uriáš